MASÁŽ je druhem terapie, kdy tlakem působíme na tkáně a svaly, tím dochází k regeneraci zranění, protože zlepšujeme krevní oběh, zmírňujeme bolest, uvolňujeme napětí a stres.

V našem centru si zakládáme na  individuálním přístupu ke klientovi. 

Techniky masáží se liší od potíží a problémů klienta, někdy použijeme pouze západní tradici, tedy švédskou masáž, jindy východní tradici -  čínskou, thajskou či indickou masáž, obvykle však kombinujeme oba přístupy.

 

 

Historie masáží 

Masáže mají místo v životě lidí již od pravěku a objevují se ve všech kulturách na všech kontinentech. 

  • Nejstarší písemné památky o masáži jsou známy z Egypta. V Ebersově papyrusu, který někteří badatelé datují až do doby 5000 let př. n. l., je uváděna masáž jako jeden z možných léčebných prostředků. 

  • Rovněž z Číny pocházejí velmi staré písemné zprávy. V kánonu Nei Tching Sou Wen, který pravděpodobně napsal Houang-Ti (asi 3700 let př. n. l.), jedn se o pojednání o použití masáže a gymnastiky v péči o tělo. 

  • Indie je další zemí, kde byla masáž využívána už v nejstarších dobách jako souč

    ást denní osobní hygieny. Při válečném tažení do Indie zjistil Alexandr Veliký (r. 327 př. n. l.), že indičtí lékaři velmi často používali masáže jako léčebného prostředku.

  • Rovněž je známé od nejstarších dob využití masáže k odstraňování únavy a k celkovému osvěžení. To potvrzují poznatky dřívějších cestovatelů a mořeplavců, které získali u národů, žijících zcela primitivním způsobem života např. na tichomořských ostrovech, v Indonésii a též u indiánů v Americe. 

  • Podle zprávy německého botanika Forsta, účastníka výpravy známého mořeplavce Cooka, byli námořníci na Tahiti osvěženi masáží prováděnou domorodými ženami. Původ slova masáž rovněž nasvědčuje, že vzniklo již velmi dávno.

Původ slova masáž pravděpodobně odvozen od řeckého slova massó, což znamená mačkati, tříti, hnísti. 

Nicméně slovní základ se objevuje napříč kulturami např. 

  • francouzském slovo masser

  •  hebrejské slovo mašeš

  • v arabském mas

  •  v latinském massa, 

  • v sanskrtu makch 

Nejstarší písemné památky o masáži jsou známy z Egypta. V Ebersově papyrusu, který někteří badatelé datují až do doby 5000 let př. n. l., je uváděna masáž jako jeden z možných léčebných prostředků. Rovněž z Číny pocházejí velmi staré písemné zprávy. V kánonu Nei Tching Sou Wen, který pravděpodobně napsal Houang-Ti (asi 3700 let př. n. l.), je pojednání o použití masáže a gymnastiky v péči o tělo. 

Indie je další zemí, kde byla masáž využívána už v nejstarších dobách jako součást denní osobní hygieny. Při válečném tažení do Indie zjistil Alexandr Veliký (r. 327 př. n. l.), že indičtí lékaři velmi často používali masáže jako léčebného prostředku.

 

Rovněž je známé od nejstarších dob využití masáže k odstraňování únavy a k celkovému osvěžení. To potvrzují poznatky dřívějších cestovatelů a mořeplavců, které získali u národů, žijících zcela primitivním způsobem života např. na tichomořských ostrovech, v Indonésii a též u indiánů v Americe. Podle zprávy německého botanika Forsta, účastníka výpravy známého mořeplavce Cooka, byli námořníci na Tahiti osvěženi masáží prováděnou domorodými ženami. Původ slova masáž rovněž nasvědčuje, že vzniklo již velmi dávno.